2. špacír: Hořické hoře

Trasa: Kovač – Konecchlumí – Mlázovický chlum – Libín – Hořický chlum – rozhledna Hořický chlum – Věž samostatnosti – Hořice

V absurdně brzkých za deset šest jsme se sešli na Hl.n a vyrazili s dvěma přestupy do stanice Kovač. Po půl kilometru jsme se ve vesnici zastavili, aby si Píďa mohl převléci kalhoty. Naštěstíjsme natolik buransky vyřvávali, až se nad námi slitovala provozní vedoucí motelu Charlie, ohřála nám dobroučkou polívku a čaje (někdy I s griotkou) a pak nás provedla areálem s krásnými chatičkami, zábavně nám popsala radosti a strasti provozu takovéhle restaurace a pak užjsme pádili dál.

Penzionek uprostřed cesty, kde jsme doufali, že si dáme oběd, o den dřív dřív navštívili tři mladíci a vyjedli všechny zásoby, tak jsme museli rozměklým bořícím se sněhem proťapávat až do do Hořice. Tam jsme se unavení mokří sešlí a hladoví usadili až v restauraci Bohema na náměstí.

Slečna servírka nám předložila jídelnílístky a my jsme si obědnali - na její přáníjsme jí všechna jídla nadiktovali všechna jídla pomocí číselných kódú.

V tom byla zrada. čísla v jídelním lístku neseděla s těmi v počítači a tak Martinka (jídlo 1576) a Píďa (1577) dostali něco naprosto jiného. Zatímco se to řešilo , Dianě zřejmě stydl její marinovaný rumpsteak, rozhodně jí ho přinesli studené a zcela tvrdé. Naštestí maso nebylo marinované ale jenom posypané kořením, takže ho mohla slízat a pak neochucené maso dala Lukymu k sežrání.

Patrik nás pozval na Hořické trubičky plněné šlehačkou (plechovkovou z rostliných tuků), Píďa dojedl zbylá masa (od Kačí a Martinky) a trubíčky. Pak užjsme museli pádit na vlak. Ten dorazil s pětiminutovým zpožděním. Jak jsme se dozvěděli od průvodčího, jela mašina jen na jeden ze dvou motorů.

Pak kdesi uprostřed polí se zastavil I druhý motor. Naštěstí jsme sebou měli Péťu, který, byvše opravářem lokomotiv u ČD, hbitě naběhl na mašinu a opravdu jsme se během snad pěti minut rozjeli. Dojeli jsme do Hradce, kde nám v rozhlase řekli, že cestující do Prahy si mají počkat na vlak do Pardubic. Odtamtud už příjemným EC až do Prahy.

Jeli: Diana, Kačí,Martinka ( s Lukym),Raďulka (buď s Vojtou nebo s Terezkou), Patrik, Pavča, Péťa, Píďa, Vašek

Heslo dne: Vodu nenamočíš.

Heslo 2: Co děláme? Nabíráme zpoždění.

P.S. Luboš také fotil

P.P.S. Patrik natočil i krátký film.